Drobečková navigace

Úvod > Zajímavosti a okolí

Zajímavosti a okolí

Nejstarší známá historie Býšovce a Smrčku

(1350 obec a 1398 - 1497 větev vladyků v Býšovci a větev ve Křetíně až do 1521)

Je dobré si uvědomit, že letopočet, kdy vznikl první známý písemný doklad, je nutno brát jen orientačně. Je to zkrátka tak, že tehdy byla potřeba "dát to na papír" , nejčastěji do ZD nebo jiných písemností. Ves nebo vladykové mohli zde být třeba o sto let dříve. V případě Býšovce je první taková zmínka o vsi. O vladycích z Býšovce je pozdějšího data. U Smrčku je to naopak.

Býšovec Smrček

Ves Ves

1350 Část vsi prodává Filip z P. příbuznému 1483 dává Vilém z P. poddaným právo odúmrti.

Jimramu z Pernštejna.

VLADYKA VLADYKA

1398 Jan z Býšovce a jeho manželka Kartuše 1353 Vavřinec Smrčka ze Smrčku

Vilém z P. jim uvedeného roku zapisuje Kupuje půllán v Pavlovicích.

20 hřiven grošů na vsi Býšovci a dalších

20 hřiven na zdejším svobodném dvoře.

Moravská hřivna kopová = 64 grošů, (např. podkova stála 1 až 2 groše).

Býšovec

Byšovec (Byškovec) jmenuje se u zboží pánů z Pernštejna roku 1350. Tehdy postoupil Filip z Pernštejna Jimramovi z Pernštejna mezi jiným zbožím také třetinu Byškovce (ves).

Sami však pánové z Pernštejna některé své zboží v Býšovci zapisovali jiným.

(Vlastivěda Moravská Bystřický okres - Jan Tenora)

Z okolí hradu Pernštejna známe ze 14. - 16. století řadu zemanských a vladyckých rodů, z nichž některé snad pocházely z rodů původně v kraji usedlých, většina však zřejmě náležela mezi pernštejnské služebníky, kteří pomáhali erbu zubří hlavy kolonizovat zdejší kraj a později zůstali v jeho službách.

Tak tomu bylo i ve Smrčku a Býšovci. Ivan Štarha, známý historik se zabýval podrobněji Vladyckým rodem z Býšovce * a publikoval v Genealogických a heraldických listech, sešit 3 v červnu 1974 výsledky svého bádání. Z toho vás stručně seznámím s některými informacemi. Podrobně bude o tom jistě psát i pan Sadílek v připravované knize o Býšovci.

1398 - jako první člen tohoto rodu je v ZDB uváděn Jan z Býšovce se svou manželkou Kateřinou. V tom roce jim připsal Vilém z Pernštejna alodní dvůr v Býšovci.

1406 - za osm roků byl Jan z B. již mrtev a vdova Kateřina připsala tentýž dvůr svým dětem. Je to pravděpodobně tatáž osoba, která je nazývána Kartuše, která byla v roce

1409 - provdána za Pavlíka, řečeného Pecen. Vilém z Pernštejna jí v tomto roce zapsal věno na vesnici Ždánicích a Kartuše jej zapsala okamžitě svému manželovi.

Děti Jana z B. byli pravděpodobně Janek Černý z B. a Jiřík Černý z B.

Janek Černý byl v první čtvrtině 15. století služebníkem Viléma a Jana z Pernštejna. Za tyto jeho ne zcela legální služby mu zřejmě Vilém z Pernštejna dovolil přivlastnit si ves Skorotice, náležející doubravnickému klášteru. Rozhodnutím zemského práva z roku 1437 měl ves klášteru vrátit.

1437 - snad pod vlivem zmíněného rozsudku připsal Jan z Pernštejna Jankovi Černému a jeho manželce Machně náhradou zboží v Klečanech.

1446 - koupil od Václava z Křetína ves Křetín se dvorem a Veselí (dnes Veselka na Boskovicku).

V dalších letech jsou oba bratři Černí známi z různých sporů (púhonú) jako ručitelé, poručníci, apod.)

Jiří z Býšovce. byl také hodně aktivní.

1447 - koupil společně se Zikmundem z Chlévského od Jana staršího Vojny z Litavy a Laurence ze Smrčku řečeného Valatka zboží v Blažkově.

1466 - pak od Jana z Pernštejna dvůr v Dolním Chlébském, pravděpodobně rodové sídlo Zikmunda a další.

Rodová závislost na Pernštejnech je zřejmá z toho, že ve sporech jako jejich poručníci vystupují páni z Pernštejna.

1481 - po smrti Valatkově mu Jan z Chlébského připsal poddané z Blažkova, atd. v dalších sporech ho zašťitují Páni z Pernštejna (snad byl Jiří z B. pernštejnským purkrabím).

Poslední zpráva o Jiříkovi z B. pochází z roku 1481.

Pozn. jediná zmínka (Valatka) o jejich propojení s vladyky ze Smrčku (počínaje Vavřincem..), jinak asi žádné vztahy příbuzenské nebo vlastnické mezi nimi nebyly, což je zajímavé.

Syn Jiříkův byl Adam pečetil společně s vladyky z pernštejnského okolí 27. července 1484 listinu o zemském míru.

Jeho pečeť je zároveň prvním dokladem o erbu vladyků z Býšovce. Šlo o štít se znamením v podobě čtyř stébel, z nichž dvě okrajová mají na vnějších stranách po třech výrustcích.

Další zprávy o Adamovi z B. máme jen v souvislosti s odprodejem jeho majetku.

1490 - prodal Vilémovi z Pernšejna: " dvuor v Dolním Chlévském s..................."

Touto zprávou v zemských deskách z roku 1497 mizí doklady o rodové větvi Jiříka z Býšovce.

Na Křetíně jsou však i nadále uváděni potomci Janka Černého, zvaní podle Křetína Křetští.

1484 - pečetil v Olomouci zemský mír Jindřich z Býšovce a Křetína s největší pravděpodobností syn Janka Černého. Později kupuje pro svou manželku Machnu z Lukovan ke Křetínu i Horní Poříčí.

1490 - Jindřich spolupečetil listinu Albrechta z Boskovic pro město Letovice. Na dochované pečeti z černého vosku je zřetelný štít s obrněnou rukou, držící palcát.

Stejný znak byl údajně na náhrobku Jindřicha z B z roku 1518 v kostele ve Vískách.

Je tedy pravděpodobné, že v letech 1484 - 1490 došlo k polepšení, resp. změně znaku vladyků z Býšovce, jejichž novým znakem se stala obrněná ruka s palcátem. Nejednalo se tedy o dva, ale jeden rod z Býšovce.

Jindřich Křetínský z Býšovce je naposledy uváděn jako svědek na listině z roku 1518.

Jeho dědicové byli synové Václav, Hynek a Bernard. Roku1521 svůj majetek prodali Mandaleně z Dubé a Lipého. Jsou zároveň posledními známými členy rodu.

Ve starší genealogické literatuře (Konrád Blažek) je uváděn nesprávný znak tohoto rodu - zlatá koňská podkova v modrém poli. Není nikde v pramenech doložen. Stejně tak je nedoložená souvislost rodu se zbořeným hradem Pyšolcem u Víru.

Smrček

(1353 - 1481 zmínky o místních vladycích)

"Ze Smrčku byl asi onen Vavřinec, řeč. Smrčka, jemuž roku 1353 prodala Anka z Pavlovic půl

lánu v Pavlovicích."

Pozn.: Pavlovice moravecké - "roku 1353 Anka z Pavlovic prodala půl lánu v Pavlovicích Vavřinci Smrčkovi (tj. ze Smrčku) za 4 hřivny 18 gr.".

*Moravská hřivna kopová = 64 grošů, (např. podkova stála 1 až 2 groše).

Na Pernštejně v té době byl majitelem Jimram z Pernštejna (1350-1364). V Čechách vládne Karel IV. a na Moravě je Moravské markrabství pod vládou jeho mladšího bratra Jana Jindřicha. Jeho sídlem je Brno, hrad Špilberk, ale často také hrad Veveří.

"Roku 1406 jmenuje se Petr ze Smrčku, jehož přijala Kačna, manželka jeho na spolek svého věna v Janovicích."

Pozn.: Janovice Pernštýnské - "roku 1405 zapsal Vilém z Pernštýna Kateřině, manželce Petříka ze Smrčku 40 hřiven, a Kateřina přijala na spolek svého věna v Blažkově roku 1420 manžela svého Petříka, psal se také po Janovicích. Kateřina byla podruhé vdaná roku 1406 za Petříka ze Smrčku. Předtím roku 1398 zapsal ji Henrik ze Lhoty, její 1. manžel, na svém zboží na dvoře v Janovicích. Zmiňováni jsou také Anna ze Smrčku, vdova po Zikmundovi z Kladrub a Zdeslava (Seslava) a její syn Vrchoslav ze Smrčku."

"Roku 1418 uvádí se Ješek ze Smrčku, který držel Michkovi z Rovečného dva lány v Rovečném." Na Pernštejně je pánem Vilém I. z Pernštejna v letech 1378 - 1422.

"Roku 1437 Vavřinec Valátka ze Smrčku, který se roku 1447 zakoupil v Blažkově." (6)

Pozn.: Blažkov - "1447 prodal Jan starší Vojna z Litavy 5 lánů, lázeň, krčmu, louky, Černý les a stráň Vavřinci řečenému Valatka ze Smrčku, Zikmundovi z Chlévského a Jiřímu z Byšovce. Toto zboží dostalo se po smrti Valatkově všecko Jiříkovi z Byšovce, neboť vložil mu roku 1481 Jan z Chlévského lidi své v Blažkově, kteří se mu dostali po Valatkovi, až to Adam z Byšovce roku 1497, jak uvedeno, prodal Vilémovi z Pernštýna."

"Roku 1466 a 1481 Dorota ze Smrčku."

Pozn.: Lhotka u Olešničky - osada Lhotka později zanikla. Zaniklá ves Lhotka u Olešničky je nyní součástí Štěpánova. Pokračování příběhu o vlastnictví Lhotky: "Dorota ze Smrčku byla vnučka Henrika (Jindři11cha) a dcera Kačny (Kateřiny) a Petříka ze Smrčku. Roku 1466 pohnala a zase znovu 1481 tetku svou Annu ze Lhotky, že jí drží ves Lhotku se vším příslušenstvím a dvorem." Jak to nakonec dopadlo, nevíme.

Na Pernštejně vládne Jan I. z Pernštejna v letech 1425 - 1475 a od roku 1480 Vratislav z Pernštejna.

Písemně zmiňovaní první známí obyvatelé Smrčku od roku 1353 - Vavřinec ze Smrčku a další (Petr, Ješek, Valátka, Dorota, Vrchoslav) byli zřejmě vladykové nebo jejich potomci. Mohlo se jednat o rod jednoho nebo i více vladyků. Zakupovali majetky i mimo Smrček. Opačná zmínka, že by někdo zakupoval něco ve Smrčku, nalezena nebyla. Znamená to, že poměrně dlouho si udrželi svůj vliv a majetek. Takže až později jejich sídlo Smrček a zbytek vsi byly zakoupeny Pernštejny. Kdy se tak stalo, se asi už nedozvíme?. Pozn.: v kontextu s pomístním názvem "Na Vrších" stojí za zmínku jméno Vrchoslav, sama lokalita totiž není výškově významná.

Zpracoval: F. Bednář, kronikář Smrčku

Místa v okolí

Hrad Pernštejn

Krásně zachovalý středověký hrad patří k nejvýznamnějším moravským hradům. Byl základnou pánů z Pernštejna.

 Hrad Pernštejn

Vírská přehrada

Vír je přehradní nádrž s hrází o výšce 76,5 m na řece Svratce nad obcí Vír. Byla vybudována v letech 1947 až 1957. 

Vírská přehrada

Nové Město na Moravě

V nedaleko ležícím městě sportu naleznete:

  • lyžařské běžecké trasy
  • sjezdovka na Harusově kopci
  • Vysočina arénu 
  • městské lázně s welness a plaveckým bazénem
  • množství cyklotras

Běžecké trasy

Cyklostezka Vídeň - Praha

Naší obcí prochází významná cyklostezka, po které můžete cestovat z Vídně až do Prahy. Na cestě je možné navštívit množství hradů, vodních nádrží a dalších zajímavostí... 

Cyklostezka

Rozhledna Karasín

Rozhledna se nachází východně od vesnice Karasín v nadmořské výšce 704 m n. m. na úbočí vrchu Přední skála.

Rozhledna Karasín

Westernové městečko Šiklův mlýn

Westernová nálada

NAUČNÁ STEZKA - ZASTÁVKA SMRČEK

Smrček - naučná stezka

Druhá etapa naučných stezek Pernštejn - Smrček přivádí návštěvníka do Smrčku. Smrček je místní částí obce Býšovec. Ves je osazena v blízkosti hradu Pernštejna a první zmínka o ní je z roku 1353. Od autobusové zastávky ve Smrčku je možné jít lesní cestou kolem starého pernštejnského mramorového lomu a rudných dolů přes kopec do Nedvědice.

Na opačnou stranu vede stezka přímo přes ves Smrček dál kolem ranče. Nad rančem je možné trasu opustit a vydat se kolem vyhlídky Maria Laube na hrad Pernštejn. Možné je ale pokračovat po trase stezky dál, až na Zadní Pernštejn a napojit se na trasu první či třetí etapy naučných stezek.

Na smrčkovském katastru a v okolí najdete následující zajímavosti, které naučná stezka popisuje.

Kaplička ve vesnici nese v základech letopočet 1938. Pouť o sv. Antonínu se slaví v červnu a hody v říjnu. Poblíž kapličky je pomník padlým z roku 1919 a kulturní dům (vybudovaný jako první v tehdejším novoměstském okrese). Stará kaplička stávala před domem č. 22. Podle záznamu na starém zvonu byla postavena asi roku 1818. Na návsi stojí hasičská zbrojnice z roku 1897, která byla nově opravena. Při rekonstrukci požární nádrže v letech 2015 -16 byl v obci vybudován zajímavý "biotop".

Smrčkovský katastr je jedním z nejbohatších nalezišť nerostů na Bystřicku. V odborné literatuře je jich uváděno kolem 40 druhů. Větší počet byl identifikován jen u Rožné, Nedvědice, Strážku a Borovce.

Historicky významná zde byla těžba mramoru, železné rudy a magnezitu s mořskou pěnou. Obyvatelé Smrčku si přilepšovali hlavně drobnou těžbou nerostných surovin, živce a hadce. Velmi známé je také zdejší naleziště opálů.

Na katastru obce se nachází Hradní lom, ze kterého byl těžen mramor, mimo jiné i na stavbu hradu Pernštejna. Při velké přestavbě hradu, zahájené krátce před rokem 1460, se nejvíce uplatnil zejména mramor z Hradního lomu u Smrčku a přispěl tak významně ke kráse a jedinečnosti hradu. Po smrti Vojtěcha z Pernštejna roku 1534 se hradní lom u Smrčku asi naposledy proslavil tím, že odtud pochází blok mramoru, ze kterého byla zhotovena mramorová tumba na Vojtěchův náhrobek v chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích. Hradní lom se nachází na trase stezky, pod "Hulákovým kopcem".

Na vrcholu tohoto kopce je také jeden z bodů strážního systému hradu Pernštejna nazývaný "Stráž". Odtud je krásný výhled na hrad.

V minulosti byla lyžaři z brněnska hojně navštěvovaná oblíbená sjezdovka zvaná "Na nutriích" s přilehlým parkovištěm při silnici do Bystřice nad Pernštejnem.

Roku 1978 postavil zdejší myslivecký spolek chatu se "Střelnicí Smrček - Býšovec". Zde myslivci pořádají každoročně mimo jiné i tradiční veřejnou střeleckou soutěž ,,O Pernštejnský pohár".

V obci aktivně pracují tyto spolky: Sbor dobrovolných hasičů (1896), Tělovýchovná jednota Smrček (1970) známá tradicí volejbalových a nohejbalových turnajů a Smrčkovský klub dříve narozených (2011). Od roku 2012 je obec zapojena do Mikroregionu Pernštejn a od roku 2010 v Mikroregionu Bystřicko.