Zajímavosti a okolí

Nejstarší známá historie Býšovce a Smrčku

(1350 obec a 1398 - 1497 větev vladyků v Býšovci a větev ve Křetíně až do 1521)

Je dobré si uvědomit, že letopočet, kdy vznikl první známý písemný doklad, je nutno brát jen orientačně. Je to zkrátka tak, že tehdy byla potřeba "dát to na papír" , nejčastěji do ZD nebo jiných písemností. Ves nebo vladykové mohli zde být třeba o sto let dříve. V případě Býšovce je první taková zmínka o vsi. O vladycích z Býšovce je pozdějšího data. U Smrčku je to naopak.

Býšovec Smrček

Ves Ves

1350 Část vsi prodává Filip z P. příbuznému 1483 dává Vilém z P. poddaným právo odúmrti.

Jimramu z Pernštejna.

VLADYKA VLADYKA

1398 Jan z Býšovce a jeho manželka Kartuše 1353 Vavřinec Smrčka ze Smrčku

Vilém z P. jim uvedeného roku zapisuje Kupuje půllán v Pavlovicích.

20 hřiven grošů na vsi Býšovci a dalších

20 hřiven na zdejším svobodném dvoře.

Moravská hřivna kopová = 64 grošů, (např. podkova stála 1 až 2 groše).

Býšovec

Byšovec (Byškovec) jmenuje se u zboží pánů z Pernštejna roku 1350. Tehdy postoupil Filip z Pernštejna Jimramovi z Pernštejna mezi jiným zbožím také třetinu Byškovce (ves).

Sami však pánové z Pernštejna některé své zboží v Býšovci zapisovali jiným.

(Vlastivěda Moravská Bystřický okres - Jan Tenora)

Z okolí hradu Pernštejna známe ze 14. - 16. století řadu zemanských a vladyckých rodů, z nichž některé snad pocházely z rodů původně v kraji usedlých, většina však zřejmě náležela mezi pernštejnské služebníky, kteří pomáhali erbu zubří hlavy kolonizovat zdejší kraj a později zůstali v jeho službách.

Tak tomu bylo i ve Smrčku a Býšovci. Ivan Štarha, známý historik se zabýval podrobněji Vladyckým rodem z Býšovce * a publikoval v Genealogických a heraldických listech, sešit 3 v červnu 1974 výsledky svého bádání. Z toho vás stručně seznámím s některými informacemi. Podrobně bude o tom jistě psát i pan Sadílek v připravované knize o Býšovci.

1398 - jako první člen tohoto rodu je v ZDB uváděn Jan z Býšovce se svou manželkou Kateřinou. V tom roce jim připsal Vilém z Pernštejna alodní dvůr v Býšovci.

1406 - za osm roků byl Jan z B. již mrtev a vdova Kateřina připsala tentýž dvůr svým dětem. Je to pravděpodobně tatáž osoba, která je nazývána Kartuše, která byla v roce

1409 - provdána za Pavlíka, řečeného Pecen. Vilém z Pernštejna jí v tomto roce zapsal věno na vesnici Ždánicích a Kartuše jej zapsala okamžitě svému manželovi.

Děti Jana z B. byli pravděpodobně Janek Černý z B. a Jiřík Černý z B.

Janek Černý byl v první čtvrtině 15. století služebníkem Viléma a Jana z Pernštejna. Za tyto jeho ne zcela legální služby mu zřejmě Vilém z Pernštejna dovolil přivlastnit si ves Skorotice, náležející doubravnickému klášteru. Rozhodnutím zemského práva z roku 1437 měl ves klášteru vrátit.

1437 - snad pod vlivem zmíněného rozsudku připsal Jan z Pernštejna Jankovi Černému a jeho manželce Machně náhradou zboží v Klečanech.

1446 - koupil od Václava z Křetína ves Křetín se dvorem a Veselí (dnes Veselka na Boskovicku).

V dalších letech jsou oba bratři Černí známi z různých sporů (púhonú) jako ručitelé, poručníci, apod.)

Jiří z Býšovce. byl také hodně aktivní.

1447 - koupil společně se Zikmundem z Chlévského od Jana staršího Vojny z Litavy a Laurence ze Smrčku řečeného Valatka zboží v Blažkově.

1466 - pak od Jana z Pernštejna dvůr v Dolním Chlébském, pravděpodobně rodové sídlo Zikmunda a další.

Rodová závislost na Pernštejnech je zřejmá z toho, že ve sporech jako jejich poručníci vystupují páni z Pernštejna.

1481 - po smrti Valatkově mu Jan z Chlébského připsal poddané z Blažkova, atd. v dalších sporech ho zašťitují Páni z Pernštejna (snad byl Jiří z B. pernštejnským purkrabím).

Poslední zpráva o Jiříkovi z B. pochází z roku 1481.

Pozn. jediná zmínka (Valatka) o jejich propojení s vladyky ze Smrčku (počínaje Vavřincem..), jinak asi žádné vztahy příbuzenské nebo vlastnické mezi nimi nebyly, což je zajímavé.

Syn Jiříkův byl Adam pečetil společně s vladyky z pernštejnského okolí 27. července 1484 listinu o zemském míru.

Jeho pečeť je zároveň prvním dokladem o erbu vladyků z Býšovce. Šlo o štít se znamením v podobě čtyř stébel, z nichž dvě okrajová mají na vnějších stranách po třech výrustcích.

Další zprávy o Adamovi z B. máme jen v souvislosti s odprodejem jeho majetku.

1490 - prodal Vilémovi z Pernšejna: " dvuor v Dolním Chlévském s..................."

Touto zprávou v zemských deskách z roku 1497 mizí doklady o rodové větvi Jiříka z Býšovce.

Na Křetíně jsou však i nadále uváděni potomci Janka Černého, zvaní podle Křetína Křetští.

1484 - pečetil v Olomouci zemský mír Jindřich z Býšovce a Křetína s největší pravděpodobností syn Janka Černého. Později kupuje pro svou manželku Machnu z Lukovan ke Křetínu i Horní Poříčí.

1490 - Jindřich spolupečetil listinu Albrechta z Boskovic pro město Letovice. Na dochované pečeti z černého vosku je zřetelný štít s obrněnou rukou, držící palcát.

Stejný znak byl údajně na náhrobku Jindřicha z B z roku 1518 v kostele ve Vískách.

Je tedy pravděpodobné, že v letech 1484 - 1490 došlo k polepšení, resp. změně znaku vladyků z Býšovce, jejichž novým znakem se stala obrněná ruka s palcátem. Nejednalo se tedy o dva, ale jeden rod z Býšovce.

Jindřich Křetínský z Býšovce je naposledy uváděn jako svědek na listině z roku 1518.

Jeho dědicové byli synové Václav, Hynek a Bernard. Roku1521 svůj majetek prodali Mandaleně z Dubé a Lipého. Jsou zároveň posledními známými členy rodu.

Ve starší genealogické literatuře (Konrád Blažek) je uváděn nesprávný znak tohoto rodu - zlatá koňská podkova v modrém poli. Není nikde v pramenech doložen. Stejně tak je nedoložená souvislost rodu se zbořeným hradem Pyšolcem u Víru.

Smrček

(1353 - 1481 zmínky o místních vladycích)

"Ze Smrčku byl asi onen Vavřinec, řeč. Smrčka, jemuž roku 1353 prodala Anka z Pavlovic půl

lánu v Pavlovicích."

Pozn.: Pavlovice moravecké - "roku 1353 Anka z Pavlovic prodala půl lánu v Pavlovicích Vavřinci Smrčkovi (tj. ze Smrčku) za 4 hřivny 18 gr.".

*Moravská hřivna kopová = 64 grošů, (např. podkova stála 1 až 2 groše).

Na Pernštejně v té době byl majitelem Jimram z Pernštejna (1350-1364). V Čechách vládne Karel IV. a na Moravě je Moravské markrabství pod vládou jeho mladšího bratra Jana Jindřicha. Jeho sídlem je Brno, hrad Špilberk, ale často také hrad Veveří.

"Roku 1406 jmenuje se Petr ze Smrčku, jehož přijala Kačna, manželka jeho na spolek svého věna v Janovicích."

Pozn.: Janovice Pernštýnské - "roku 1405 zapsal Vilém z Pernštýna Kateřině, manželce Petříka ze Smrčku 40 hřiven, a Kateřina přijala na spolek svého věna v Blažkově roku 1420 manžela svého Petříka, psal se také po Janovicích. Kateřina byla podruhé vdaná roku 1406 za Petříka ze Smrčku. Předtím roku 1398 zapsal ji Henrik ze Lhoty, její 1. manžel, na svém zboží na dvoře v Janovicích. Zmiňováni jsou také Anna ze Smrčku, vdova po Zikmundovi z Kladrub a Zdeslava (Seslava) a její syn Vrchoslav ze Smrčku."

"Roku 1418 uvádí se Ješek ze Smrčku, který držel Michkovi z Rovečného dva lány v Rovečném." Na Pernštejně je pánem Vilém I. z Pernštejna v letech 1378 - 1422.

"Roku 1437 Vavřinec Valátka ze Smrčku, který se roku 1447 zakoupil v Blažkově." (6)

Pozn.: Blažkov - "1447 prodal Jan starší Vojna z Litavy 5 lánů, lázeň, krčmu, louky, Černý les a stráň Vavřinci řečenému Valatka ze Smrčku, Zikmundovi z Chlévského a Jiřímu z Byšovce. Toto zboží dostalo se po smrti Valatkově všecko Jiříkovi z Byšovce, neboť vložil mu roku 1481 Jan z Chlévského lidi své v Blažkově, kteří se mu dostali po Valatkovi, až to Adam z Byšovce roku 1497, jak uvedeno, prodal Vilémovi z Pernštýna."

"Roku 1466 a 1481 Dorota ze Smrčku."

Pozn.: Lhotka u Olešničky - osada Lhotka později zanikla. Zaniklá ves Lhotka u Olešničky je nyní součástí Štěpánova. Pokračování příběhu o vlastnictví Lhotky: "Dorota ze Smrčku byla vnučka Henrika (Jindři11cha) a dcera Kačny (Kateřiny) a Petříka ze Smrčku. Roku 1466 pohnala a zase znovu 1481 tetku svou Annu ze Lhotky, že jí drží ves Lhotku se vším příslušenstvím a dvorem." Jak to nakonec dopadlo, nevíme.

Na Pernštejně vládne Jan I. z Pernštejna v letech 1425 - 1475 a od roku 1480 Vratislav z Pernštejna.

Písemně zmiňovaní první známí obyvatelé Smrčku od roku 1353 - Vavřinec ze Smrčku a další (Petr, Ješek, Valátka, Dorota, Vrchoslav) byli zřejmě vladykové nebo jejich potomci. Mohlo se jednat o rod jednoho nebo i více vladyků. Zakupovali majetky i mimo Smrček. Opačná zmínka, že by někdo zakupoval něco ve Smrčku, nalezena nebyla. Znamená to, že poměrně dlouho si udrželi svůj vliv a majetek. Takže až později jejich sídlo Smrček a zbytek vsi byly zakoupeny Pernštejny. Kdy se tak stalo, se asi už nedozvíme?. Pozn.: v kontextu s pomístním názvem "Na Vrších" stojí za zmínku jméno Vrchoslav, sama lokalita totiž není výškově významná.

Zpracoval: F. Bednář, kronikář Smrčku

Místa v okolí

Hrad Pernštejn

Krásně zachovalý středověký hrad patří k nejvýznamnějším moravským hradům. Byl základnou pánů z Pernštejna.