Historie Býšovce

Býšovec

Obec Býšovec tvoří od 1. 1. 1991 dvě místní části, Býšovec a Smrček. .

Býšovec leží 6 km jihovýchodně od Bystřice nad Pernštejnem po obou stranách silnice vedoucí z Nedvědice do Bystřice nad Pernštejnem.

Výška obecního domu nad hladinou moře je 581.4 m.

Nejvyšším bodem na katastru zdejší obce je trigonometrický bod 631.4 m, nejnižší místo je pouze 447.4 m nad hladinou moře.

  • zeměpisná šířka: 49° 28' 28''
  • zeměpisná délka: 16° 17' 33''
  • nadmořská výška: 584 m.n.m.

Smrček


Smrček se nachází asi 2 km na jihovýchod od Býšovce, nad hradem Pernštejnem.

. Nadmořská výška 490m.n.m.

  • zeměpisná šířka: 49°27′32″ s. š.

  • zeměpisná délka: 16°18′11″ v. d.

  • nadmořská výška: 490 m.n.m.

Symboly obce


PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI V BÝŠOVCI A SMRČKU


Kapličky, kříže

Býšovec:

  • 1. Kaplička zasvěcená sv. Vavřinci

V obci je šindelem krytá kaplička - zvonička. Je zasvěcena svatému Vavřinci. Původní zvon

vážil 41 kg a byl v roce 1917 zrekvírován a odvezen. Nyní je kaplička pěkně opravena.

  • 2. Kříž v obci

Proti obecnímu úřadu a hasičské zbrojnici stojí mramorový kříž s letopočtem 1882

  • 3. Kříž u cesty

U silničky do Pernštejnských Janovic stojí mramorový kříž (1952). Postavit jej nechala rodina Pilátova.

Smrček:

  • 4. Kaplička zasvěcená sv. Antonínovi z Padovy a dva křížky u ní

V této pohnuté době slaví naše republika 20leté trvání naší samostatnosti. Jako jubilejní památku rozhodli se občané ve Smrčku postaviti kapličku." Dne 28. února 1938 usneslo se obecní zastupitelstvo na postavení obecní kapličky a za přispění místních občanů byla v tomto roce postavena. Zdroj: Paměti obce Smrčku , duben 1938

U vchodu do kapličky stojí dva křížky.

  • Křížek u kapličky (vpravo u vchodu)

Je to mramorový křížek který obec smrčkovská nechala opravit roku 1891, to znamená, že

je mnohem starší a asi byl stejně starý jako dřevěná kaplička. Křížek stál původně u ní.

Nápis na křížku:

POSTOJ ZDE,

A UČ SE MNOHO V MÁLE.

POVAŽ RÁNY KRISTA SVÉHO KRÁLE,

KTERÝ ŽIVOT DRAHÝ ZA TĚ DAL

BYS I TY JEJ VĚRNĚ MILOVAL.

Tento svatý kříž nechala opravit

ke cti a chvále Boží obec

SMRČKOVSKÁ

L.P. 1891

  • Křížek u kapličky (vlevo u vchodu)

Křížek stojí vlevo u vchodu a byl sem patrně také přemístěn, protože kaplička byla postavena později (v roce 1938 rozhodnuto o stavbě). Křížek je podobný mramorovým

materiálem i velikostí jako předchozí, je ozdoben "půlsoškou" panny Marie.

Nápis na křížku:

Ke cti a chvále Boží

nákladem manželů

Františka a Marie

LUKASOVÝCH

L.P. 1885

  • 5. Stará kaplička - zvonička (dnes jen model a obrazy, a na www.znicené kostely.cz)

Kaplička byla v obci postavena asi roku 1818, kterýžto letopočet byl na starém zvonku.

Zvonek tento byl za světové války státem zrekvírován a teprv po válce novým nahrazen.

Kaplička jest dřevěná, kryta šindelem a lepenkou, během času vždy opravena.

Zdroj: Pamětní kniha obce Smrčku

  • 6. Křížek u silnice k Pernštejnu, u hranic krajů Vysočina a Jihomoravského

Křížek je velmi podobný oběma předcházejícím. Je ozdoben malou plastikou hlavy

Krista. Stávaly u něj dvě statné lípy, které v roce 2010 byly značně poškozeny a musely být

skáceny. Zůstala jen jedna mnohem mladší lípa.

Nápis na křížku:

Vítej kříži spáso jistá

v tuto bolnou dobu Krista.

Rozpomeň ctnost

věrných synů,

v hříšných zahlaď

všechnu vinu.

Ke cti a chvále Boží věnovali manželé

KNOFLÍČKOVI

a jejich snacha

Františka Knoflíčková, vdova

L. P. 1909

Pamětní desky

Býšovec:

  • 7. Pamětní deska

Pamětní deska připomíná občana Býšovce, Františka Pokorného ( 1920-1945 ), umučeného

fašisty v koncentračním táboře Flossenburg. Je umístěna proti obecnímu úřadu.

Smrček:

  • 8. Pomník padlým

Pomník padlým z první světové války postavili v roce 1919 smrčkovští hasiči. Uvádí jména sedmi padlých vojáků ze Smrčku. Pomník je umístěn v blízkosti smrčkovské kapličky.

  • 9. Památný smrček k 660. výročí

Památný smrček byl zasazen u příležitosti oslav 660. výročí od první písemné zmínky

o Smrčku v roce 2013. Je umístěn poblíž kultůrního domu.

Přírodní zajímavosti

Býšovec :

Smrček:

  • 10. Hradní lom

Na smrčkovském katastru se nachází starý hradní lom. Kolem roku 1460 se zdejší mramor uplatnil při velké přestavbě hradu Pernštejna a přispěl významně k jeho kráse a jedinečnosti.

Po smrti Vojtěcha z Pernštejna v roce 1534 se hradní lom asi naposledy proslavil tím, že

odtud pochází blok mramoru, ze kterého je zhotovena mramorová deska na jeho náhrobku v

chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích.

Více informací lze nalézt na ceduli naučné stezky. Ta je umístěna u dnes již zcela vytěženého

a zarostlého lomu.

Sport + relax

Býšovec:

  • 11. Sportovní areál

V areálu požární nádrže je vybudováno hřiště na odbíjenou a nohejbal s jedním basketbalovým košem.

  • 12. Lyžařský svah "Nutrie"

Lyžařský svah "Nutrie" a také lyžařský svah u Býšovce byl dříve hojně navštěvován lyžaři z Brna a okolí i z našeho regionu. Dnes lyžařské vleky jsou mimo provoz. Snad uspěje snaha

o obnovení tradice. Svah "Nutrie" je přístupný ze silnice mezi Smrčkem a Býšovcem.

Býšovský svah z obce.

Smrček:

  • 13. Sportovní areál

Tělovýchovná jednota Smrček byla založena v roce 1970. Bylo vybudováno volejbalové hřiště a v roce 1978 byly postaveny kabiny. Dříve zde probíhal volejbalové soutěže, nyní je

Smrček znám diky nohejbalu. Vyhlášené turnaje zde mají tradici již několik desítek let a jsou hojně navštěvovány. Součástí areálu je také dětské hřiště.

  • 14. Požární nádrž Smrček

Požární nádrž byla vybudována v roce 1964. V letech 2016 - 2017 byla přebudována. Vznikl

zajímavý přírodní biotop s cirkulující vodou, čištěnou rostlinami. Areál je vybaven sociálním zařízením a lavičkami. Sloužící k rekreaci i jako zásoba vody pro případ požáru. V okolí

biotopu byly provedeny sadové úpravy, vysázeny keře a květiny, vymezující a zkrášlující celý

areál.

Jiné zajímavosti

Býšovec - Smrček:

  • 15. Střelnice Smrček

Areál střelnice byl založen stavbou myslivecké chaty v roce 1978. Postupně byl celý areál

dostavěn do současné podoby. Konají se zde nejrůznější střelecké soutěže, např.

Pernštejnský pohár (disciplíny - pernštejnské kolo, baterie, vysoká věž a zajíc na průseku). O

celý areál pečuje Myslivecké sdružení Smrček - Býšovec. Areál je přístupný po silničce

odbočujícíze silnice mezi Býšovcem a Smrčkem, na hranici obou katastrů.

Smrček:

  • 16. Požární zbrojnice

Sbor dobrovolných hasičů byl ve Smrčku založen roku 1896. Hned následujícího roku byla postavena Požární zbrojnice. Stojí na návsi, v roce 2017 byla nově opravena. Zde je také

umístěna historická stříkačka.

Sbor dobrovolných hasičů v Býšovci byl založen v roce 1897,

17. Kulturní dům postavený jako první na bývalém okrese Nové Město na Moravě

Kulturní dům ve Smrčku byl postaven jako první na tehdejším okrese Nové Město na Moravě v rekordně krátké době, v průběhu roku 1946.

  • 18. Naučná stezka II. etapa : Pernštejn - Smrček - Nedvědice

Stezka vede okolím Smrčku a také obcí prochází. Připomíná dobývání železné rudy,

pegmatitu, živce, mořské pěny a také věhlasné naleziště opálů. Ukáže hradní lom.

Seznamuje s historií a současností Smrčku, jeho kulturními a sportovními tradicemi.Od Smrčku přicházející turisté také po žlutě značené turistické cestě rádi navštěvují

nádhernou vyhlídku na hrad Pernštejn zvanou Maria Laube.

Zpracoval:

Ing. František Bednář, kronikář Smrčku, tel. 737 739 593, foto archiv obec a Dr. Jan Kozár

Únor 2018

1. Kaplička sv. Vavřince Býšovec

· Kříž v obci

· Kříž u cesty z Býšovce do Pernštejnských Janovic



· Kaplička a křížky u kapličky


· Stará kaplička


6. Křížek u hranic krajů Vysočina a Jihomoravského

7. Pamětní deska Býšovec


8. Pomník padlým ve Smrčku


9. Památný smrček


· Hradní lom u Smrčku

11. Sportovní areál Býšovec


12. Lyžařský svah "Nutrie"


13. Sportovní areál Smrček


14. Požární nádrž Smrček


15. Střelnice Smrček


16. Hasičská zbrojnice Smrček

16.Hasičská zbrojnice Býšovec


Kulturní dům ve Smrčku


18. Naučná stezka

19. Náves Býšovec

20. Obecní rybník na návsi v Býšovci

21. Obecní dům v Býšovci



NEJSTARŠÍ ZNÁMÁ HISTORIE BÝŠOVCE A SMRČKU


(1350 obec a 1398 - 1497 větev vladyků v Býšovci a větev ve Křetíně až do 1521)

Je dobré si uvědomit, že letopočet, kdy vznikl první známý písemný doklad, je nutno brát jen orientačně. Je to zkrátka tak, že tehdy byla potřeba "dát to na papír" , nejčastěji do ZD nebo jiných písemností. Ves nebo vladykové mohli zde být třeba o sto let dříve. V případě Býšovce je první taková zmínka o vsi. O vladycích z Býšovce je pozdějšího data. U Smrčku je to naopak.

Býšovec Smrček

VES VES

1350 Část vsi prodává Filip z P. příbuznému 1483 dává Vilém z P. poddaným právo odúmrti.

Jimramu z Pernštejna.

VLADYKA VLADYKA

1398 Jan z Býšovce a jeho manželka Kartuše 1353 Vavřinec Smrčka ze Smrčku

Vilém z P. jim uvedeného roku zapisuje Kupuje půllán v Pavlovicích.

20 hřiven grošů na vsi Býšovci a dalších

20 hřiven na zdejším svobodném dvoře.

*Moravská hřivna kopová = 64 grošů, (např. podkova stála 1 až 2 groše).

Býšovec

Byšovec (Byškovec) jmenuje se u zboží pánů z Pernštejna roku 1350. Tehdy postoupil Filip z Pernštejna Jimramovi z Pernštejna mezi jiným zbožím také třetinu Byškovce (ves).

Sami však pánové z Pernštejna některé své zboží v Býšovci zapisovali jiným.

(Vlastivěda Moravská Bystřický okres - Jan Tenora)

Z okolí hradu Pernštejna známe ze 14. - 16. století řadu zemanských a vladyckých rodů, z nichž některé snad pocházely z rodů původně v kraji usedlých, většina však zřejmě náležela mezi pernštejnské služebníky, kteří pomáhali erbu zubří hlavy kolonizovat zdejší kraj a později zůstali v jeho službách.

Tak tomu bylo i ve Smrčku a Býšovci. Ivan Štarha, známý historik se zabýval podrobněji Vladyckým rodem z Býšovce * a publikoval v Genealogických a heraldických listech, sešit 3 v červnu 1974 výsledky svého bádání. Z toho vás stručně seznámím s některými informacemi. Podrobně bude o tom jistě psát i pan Sadílek v připravované knize o Býšovci.

1398 - jako první člen tohoto rodu je v ZDB uváděn Jan z Býšovce se svou manželkou Kateřinou. V tom roce jim připsal Vilém z Pernštejna alodní dvůr v Býšovci.

1406 - za osm roků byl Jan z B. již mrtev a vdova Kateřina připsala tentýž dvůr svým dětem. Je to pravděpodobně tatáž osoba, která je nazývána Kartuše, která byla v roce

1409 - provdána za Pavlíka, řečeného Pecen. Vilém z Pernštejna jí v tomto roce zapsal věno na vesnici Ždánicích a Kartuše jej zapsala okamžitě svému manželovi.

Děti Jana z B. byli pravděpodobně Janek Černý z B. a Jiřík Černý z B.

Janek Černý byl v první čtvrtině 15. století služebníkem Viléma a Jana z Pernštejna. Za tyto jeho ne zcela legální služby mu zřejmě Vilém z Pernštejna dovolil přivlastnit si ves Skorotice, náležející doubravnickému klášteru. Rozhodnutím zemského práva z roku 1437 měl ves klášteru vrátit.

1437 - snad pod vlivem zmíněného rozsudku připsal Jan z Pernštejna Jankovi Černému a jeho manželce Machně náhradou zboží v Klečanech.

1446 - koupil od Václava z Křetína ves Křetín se dvorem a Veselí (dnes Veselka na Boskovicku).

V dalších letech jsou oba bratři Černí známi z různých sporů (púhonú) jako ručitelé, poručníci, apod.)

Jiří z Býšovce. byl také hodně aktivní.

1447 - koupil společně se Zikmundem z Chlévského od Jana staršího Vojny z Litavy a Laurence ze Smrčku řečeného Valatka zboží v Blažkově.

1466 - pak od Jana z Pernštejna dvůr v Dolním Chlébském, pravděpodobně rodové sídlo Zikmunda a další.

Rodová závislost na Pernštejnech je zřejmá z toho, že ve sporech jako jejich poručníci vystupují páni z Pernštejna.

1481 - po smrti Valatkově mu Jan z Chlébského připsal poddané z Blažkova, atd. v dalších sporech ho zašťitují Páni z Pernštejna (snad byl Jiří z B. pernštejnským purkrabím).

Poslední zpráva o Jiříkovi z B. pochází z roku 1481.

Pozn. jediná zmínka (Valatka) o jejich propojení s vladyky ze Smrčku (počínaje Vavřincem..), jinak asi žádné vztahy příbuzenské nebo vlastnické mezi nimi nebyly, což je zajímavé.

Syn Jiříkův byl Adam pečetil společně s vladyky z pernštejnského okolí 27. července 1484 listinu o zemském míru.

Jeho pečeť je zároveň prvním dokladem o erbu vladyků z Býšovce. Šlo o štít se znamením v podobě čtyř stébel, z nichž dvě okrajová mají na vnějších stranách po třech výrustcích.

Další zprávy o Adamovi z B. máme jen v souvislosti s odprodejem jeho majetku.

1490 - prodal Vilémovi z Pernšejna: " dvuor v Dolním Chlévském s..................."

Touto zprávou v zemských deskách z roku 1497 mizí doklady o rodové větvi Jiříka z Býšovce.

Na Křetíně jsou však i nadále uváděni potomci Janka Černého, zvaní podle Křetína Křetští.

1484 - pečetil v Olomouci zemský mír Jindřich z Býšovce a Křetína s největší pravděpodobností syn Janka Černého. Později kupuje pro svou manželku Machnu z Lukovan ke Křetínu i Horní Poříčí.

1490 - Jindřich spolupečetil listinu Albrechta z Boskovic pro město Letovice. Na dochované pečeti z černého vosku je zřetelný štít s obrněnou rukou, držící palcát.

Stejný znak byl údajně na náhrobku Jindřicha z B z roku 1518 v kostele ve Vískách.

Je tedy pravděpodobné, že v letech 1484 - 1490 došlo k polepšení, resp. změně znaku vladyků z Býšovce, jejichž novým znakem se stala obrněná ruka s palcátem. Nejednalo se tedy o dva, ale jeden rod z Býšovce.

Jindřich Křetínský z Býšovce je naposledy uváděn jako svědek na listině z roku 1518.

Jeho dědicové byli synové Václav, Hynek a Bernard. Roku1521 svůj majetek prodali Mandaleně z Dubé a Lipého. Jsou zároveň posledními známými členy rodu.

Ve starší genealogické literatuře (Konrád Blažek) je uváděn nesprávný znak tohoto rodu - zlatá koňská podkova v modrém poli. Není nikde v pramenech doložen. Stejně tak je nedoložená souvislost rodu se zbořeným hradem Pyšolcem u Víru.

Smrček

(1353 - 1481 zmínky o místních vladycích)

"Ze Smrčku byl asi onen Vavřinec, řeč. Smrčka, jemuž roku 1353 prodala Anka z Pavlovic půl

lánu v Pavlovicích."

Pozn.: Pavlovice moravecké - "roku 1353 Anka z Pavlovic prodala půl lánu v Pavlovicích Vavřinci Smrčkovi (tj. ze Smrčku) za 4 hřivny 18 gr.".

*Moravská hřivna kopová = 64 grošů, (např. podkova stála 1 až 2 groše).

Na Pernštejně v té době byl majitelem Jimram z Pernštejna (1350-1364). V Čechách vládne Karel IV. a na Moravě je Moravské markrabství pod vládou jeho mladšího bratra Jana Jindřicha. Jeho sídlem je Brno, hrad Špilberk, ale často také hrad Veveří.

"Roku 1406 jmenuje se Petr ze Smrčku, jehož přijala Kačna, manželka jeho na spolek svého věna v Janovicích."

Pozn.: Janovice Pernštýnské - "roku 1405 zapsal Vilém z Pernštýna Kateřině, manželce Petříka ze Smrčku 40 hřiven, a Kateřina přijala na spolek svého věna v Blažkově roku 1420 manžela svého Petříka, psal se také po Janovicích. Kateřina byla podruhé vdaná roku 1406 za Petříka ze Smrčku. Předtím roku 1398 zapsal ji Henrik ze Lhoty, její 1. manžel, na svém zboží na dvoře v Janovicích. Zmiňováni jsou také Anna ze Smrčku, vdova po Zikmundovi z Kladrub a Zdeslava (Seslava) a její syn Vrchoslav ze Smrčku."

"Roku 1418 uvádí se Ješek ze Smrčku, který držel Michkovi z Rovečného dva lány v Rovečném." Na Pernštejně je pánem Vilém I. z Pernštejna v letech 1378 - 1422.

"Roku 1437 Vavřinec Valátka ze Smrčku, který se roku 1447 zakoupil v Blažkově." (6)

Pozn.: Blažkov - "1447 prodal Jan starší Vojna z Litavy 5 lánů, lázeň, krčmu, louky, Černý les a stráň Vavřinci řečenému Valatka ze Smrčku, Zikmundovi z Chlévského a Jiřímu z Byšovce. Toto zboží dostalo se po smrti Valatkově všecko Jiříkovi z Byšovce, neboť vložil mu roku 1481 Jan z Chlévského lidi své v Blažkově, kteří se mu dostali po Valatkovi, až to Adam z Byšovce roku 1497, jak uvedeno, prodal Vilémovi z Pernštýna."

"Roku 1466 a 1481 Dorota ze Smrčku."

Pozn.: Lhotka u Olešničky - osada Lhotka později zanikla. Zaniklá ves Lhotka u Olešničky je nyní součástí Štěpánova. Pokračování příběhu o vlastnictví Lhotky: "Dorota ze Smrčku byla vnučka Henrika (Jindři11cha) a dcera Kačny (Kateřiny) a Petříka ze Smrčku. Roku 1466 pohnala a zase znovu 1481 tetku svou Annu ze Lhotky, že jí drží ves Lhotku se vším příslušenstvím a dvorem." Jak to nakonec dopadlo, nevíme.

Na Pernštejně vládne Jan I. z Pernštejna v letech 1425 - 1475 a od roku 1480 Vratislav z Pernštejna.

Písemně zmiňovaní první známí obyvatelé Smrčku od roku 1353 - Vavřinec ze Smrčku a další (Petr, Ješek, Valátka, Dorota, Vrchoslav) byli zřejmě vladykové nebo jejich potomci. Mohlo se jednat o rod jednoho nebo i více vladyků. Zakupovali majetky i mimo Smrček. Opačná zmínka, že by někdo zakupoval něco ve Smrčku, nalezena nebyla. Znamená to, že poměrně dlouho si udrželi svůj vliv a majetek. Takže až později jejich sídlo Smrček a zbytek vsi byly zakoupeny Pernštejny. Kdy se tak stalo, se asi už nedozvíme?. Pozn.: v kontextu s pomístním názvem "Na Vrších" stojí za zmínku jméno Vrchoslav, sama lokalita totiž není výškově významná.

Zpracoval: F. Bednář, kronikář Smrčku